Léčitelům platit, neplatit?

Dost dlouho mě fascinovalo, když jsem někde nabídl kurz, který mohl pomoci lidem se uzdravit, řekl si o patřičnou odměnu a reakcí byly nadávky a pošťuchování, že když umím léčit a dostal jsem to darem od Boha, tak to přece musím dávat lidem zadarmo.

Už od začátku, kdy se uzdravením zabývám, je mi jasné, že je to ptákovina. Že i léčitel potřebuje jíst, mít kde bydlet a v zimě mít teplo.

Jak vznikl názor, že léčit je potřeba zadarmo?

V dřívějších osvícených dobách bylo zvykem mít v obci šamana nebo léčitele, který lidem pomáhal. Byl to boží člověk – a lidé ho měli v úctě a nosili mu darem jídlo, dřevo na topení, šili oblečení a stavěli příbytky. Vzájemně se podporovali.

Pak se něco zvrtlo. Veškeré dary hmotné povahy vyhrazené pro léčení jdou pouze do rukou diplomovaných lékařů. Lidé cítí, že za léčení už zaplatili skrze zdravotní pojištění, a diví se, že i nezávislý léčitel chce odměnu.

Co s tím?

Prostě ve chvílích, kdy uvidíte, že člověk, který Vám může pomoci, potřebuje i Vaši pomoc, zamyslete se nad původem myšlenky “ale to přece musíš dělat zadarmo” a zkuste přemýšlet o rovnováze energie má dáti a dal.

Záleží na každém z nás.

Jan Čejka